Euphoria – Pavel Víšek (stereo&video)

„(…) posluchače si omotají kolem prstu po poslechu několika prvních nahrávek, u nichž zaujmou transparentním zvukem napříč celým přenášeným pásmem, prokreslením středního pásma, hloubkou prostoru i neomylnou lokalizací jednotlivých nástrojů.“

„Z audiofilské nirvány jinak dokáže tu a tam vytrhnout pouze nevhodně vybraná nahrávka s nižší technickou kvalitou, k níž bývají běžné reprosoustavy milosrdnější.“

Recenze reprosoustav Euphoria

Euphorie rozdávají euforii

Jedenačtvrtpásmové reprosoustavy Euphoria, jež vyrábí společnost RDacoustic z Rožnova pod Radhoštěm, jsme měli možnost podrobit kritickému poslechu jako první. Test lze brát i jako pozvánku na pražskou výstavu Audio Video Show, kde se na konci měsíce představí ve světové premiéře.

Zdá se vám douška o světovosti velkoústá? Pak jste nezachytili, že společnost RDacoustic jako jediná zastupovala tuzemské výrobce reprosoustav na výstavě High End v Mnichově a měla expozice i na přehlídkách ve Varšavě a Budapešti, kde prezentovala širokopásmové sloupy Evolution (S&V 5/16). Ty v zahraničí testoval třeba francouzský Hifi Pig, kde se brzy objeví i reflexe Euphorií, s lehkou nadsázkou jejich hezčích sestřenic, kde širokopásmovým měničům přizvukují patnáctipalcové hlubokotónové reproduktory na nízkém dělicím kmitočtu, odpovídajícím čtvrtině pásma. Tento koncept snižuje nároky na vnitřní objem ozvučnic, který si „širokopásmovky“ obecně nárokují kvůli reprodukci tónů z hlubokých oktáv.

Líbivější jsou nyní tvary i vyšší zastoupení dřevěného masívu. Sázka na ženský faktor? Vzhledem k právu veta, které se nad koupí audio techniky u rodinného krbu často vznáší jako Damoklův meč, určitě taky.

Připravené pro konverzi

Design oblých kabinetů je podle mého názoru efektní i efektivní. Čelní a zadní stěny ze spárovky (desky, slepené s ohledem na tvarovou stálost z dřevěných hranolů) o tloušťce 40 mm, kterou lze vybírat z dubu, jasanu, třešně i amerického ořechu, kopírují s přesahy pro zaoblení rádie obou měničů. Zbytek akusticky netečných kabinetů tvoří sendvič několika desítek segmentů a lamel z nejtvrdších dřevovláknitých (Ultra-HDF) desek. Mimo to jsou boční stěny po obvodu potaženy tlumicím materiálem o tloušťce 5 mm a na povrchu čalouněné koženkou, kterou lze zvolit podle vzorkovníku, což skýtá se čtyřmi druhy dřeva bezpočet kombinací.

Odhmotnění soustav řeší originálně trojice koulí z vysušeného dubového dřeva (ø 35 mm) ve vybráních na konci podstav ve tvaru „velkého T“: zatímco obligátní hrot má s podlahou jediný styčný bod, koule nabízí dva a přenos vibrací na podlahu je tak opravdu minimální, nemluvě o tom, že u její choulostivější krytiny nenapáchá prakticky žádnou škodu. Ve standardním osazení najdeme modifikovaný širokopásmový měnič Fostex FE206En (ø 203 mm), který lze nahradit jinými osmipalcovými typy (vyššími téže firmy, značek Voxativ, Lowther apod.), za něž lze zaplatit v korunách i šestimístnou částku.

Basy tvrdí patnáctipalcový profesionální reproduktor Beyma 15MI100 (ø 380 mm) na nízkém dělicím kmitočtu 180 Hz, kde ještě lidský sluch není citlivý na fázový posun signálu, který (třeba jen v minimální míře) způsobí pasivní součástky každé elektrické výhybky. Každý reproduktor má vlastní akustickou komoru, paralelně řazené bassreflexové nátrubky basové sekce ústí na čelní stěně. Jsou zaoblené velkým poloměrem, podobně jako čelní stěny po obvodu obou měničů, což vylučuje nežádoucí difrakce zvukových vln.

Basy na přání

Elektrické výhybky v zapojení 4. řádu mají vysokou strmost −24 dB/oktávu, které Euphorie vděčí za detailnější prokreslení basů, do nichž současně nezasahuje dolní část středního pásma, mimo to vzduchové cívky v zapojení vycházejí menší, i když vše je samozřejmě relativní: největší, navinutá smaltovaným měděným vodičem o průměru 1,4 mm (silnější u RDacoustic nepoužívají jen s ohledem na malý výkon zesilovače, s nímž soustavy dosahují vysokého akustického tlaku) na dřevěném trnu, váží čtvrt kilogramu.

Deska se dvěma páry zakázkově vyráběných šroubovacích terminálů RDacoustic umožňuje po odstranění silných propojek z mědi o čistotě 99,8 % optimálně bi-ampingové propojení. Svorky a propojky jsou s ohledem na lepší povrchovou odolnost galvanicky pozlacené; z estetických důvodů dostaly stejnou povrchovou úpravu základní deska a ovládací prvky: poměr basové složky ve zvuku lze díky přepínatelné kaskádě výkonových odporů nastavit v pěti úrovních, kdy Pure odpovídá maximální detailnosti, Balanced vyváženému poslechu a pro větší převahu basů se nabízejí Defined +1 dB, +2 dB a +3 dB. Záleží na osobních preferencích, akustice poslechové místnosti i konkrétním žánru. Citlivost soustav, které kmitočtovým rozsahem nestačí jenom na vybrané, minimálně frekventované tóny z nejhlubší subkontra oktávy, začíná u 96 dB/W/m, což představuje dobrou zprávu pro libovolný zesilovač.

Na čem se testovalo

Test se uskutečnil v Rožnově pod Radhoštěm v poslechové místnosti společnosti RDacoustic, kde soustavy doplnily integrovaný zesilovač Denon PMA-1510AE a SACD/CD přehrávač Pioneer PD-50. Kabely: signálové Vincent Premium (0,6 m) a reproduktorové KaCsá Flat (2× 3 m). Jako testovací jsem vybral SACD Chick Corea: Rendezvous In New York (Stretch Records, 2003) a Mahavishnu Orchestra: Birds Of Fire (Audio Fidelity, reed. 2015), CD Leonard Cohen: You Want It Darker (Columbia, 2016), Petra Haden: Goes To The Movies (ANTI, 2013), Kodo: Ibuki (Columbia, 1996), Medeski, Scofield, Martin & Wood: Juice (Indirecto Records, 2014), Old Czech Organ Music Of The 18th Century (BONTON Classics, 1992), Propellerheads: Decksandrumsandrockandroll (Wall Of Sound, 1998) a Yo-Yo Ma: Simply Baroque (Sony Classical, 1999).

Netopýří ucho

Soustavy Euphoria si posluchače omotají kolem prstu po poslechu několika prvních nahrávek, u nichž zaujmou transparentním zvukem napříč celým přenášeným pásmem, prokreslením středního pásma, hloubkou prostoru i neomylnou lokalizací jednotlivých nástrojů. Rozdílový prvek proti starším sloupům Evolution, které s nimi ve standardní verzi spojuje stejný typ širokopásmového měniče, však představují basy, jež lze charakterizovat třemi přívlastky: pevné, přesné i nebývale detailní. Ona euforie z věrného přednesu nahrávek, kterou širokopásmové sloupy obvykle excelují v pásmu středních kmitočtů, bohatém na barvotvorné vyšší harmonické, se rozlévá o tři oktávy hlouběji.

Se zdůrazněním basů, které mají až fyzický rozměr, je dobré pracovat obezřetně, protože poslechová místnost se dokáže doslova „ozvat“. Z audiofilské nirvány jinak dokáže tu a tam vytrhnout pouze nevhodně vybraná nahrávka s nižší technickou kvalitou, k níž bývají běžné reprosoustavy milosrdnější.

Kompletní recenzi najdete na stránkách časopisu Stereo&video, nebo zde.